Pomalší.czTuristický a informační servis

  • Řeka Malše - romantická kráska

    Řeka Malše - romantická kráska

  • Navštěvujeme rádi hrady na Malši

    Navštěvujeme rádi hrady na Malši

  • Každý výlet má mít svůj cíl

    Každý výlet má mít svůj cíl

  • Obdivujeme Koněspřežku

    Obdivujeme Koněspřežku

  • Besednice

    Besednice

  • Borovnice

    Borovnice

  • Bujanov

    Bujanov

  • Doubravice

    Doubravice

  • Doudleby

    Doudleby

  • Heřmaň

    Heřmaň

  • Kaplice

    Kaplice

  • Komařice

    Komařice

  • Ločenice

    Ločenice

  • Mokrý lom

    Mokrý lom

  • Nedabyle

    Nedabyle

  • Netřebice

    Netřebice

  • Nová Ves

    Nová Ves

  • Omlenice

    Omlenice

  • Plav

    Plav

  • Roudné

    Roudné

  • Římov

    Římov

  • Soběnov

    Soběnov

  • Střítež

    Střítež

  • Střížov

    Střížov

  • Svatý Jan nad Malší

    Svatý Jan nad Malší

  • Velešín

    Velešín

  • Vidov

    Vidov

Živé tradice

Velikonoce

Živé tradice – VELIKONOCE

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo v roce 30 nebo 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku, tady v rozmezí od 23. března do 26. dubna. Slovanský název svátku Velikonoce se vztahuje na „velkou noc“, v níž byl Kristus vzkříšen. V širším pojetí je celá doba velikonoční padesát dní od neděle Zmrtvýchvstání do letnic, slavnosti Seslání Ducha svatého.

Velikonoční symboly: Beránek představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Krista, neboť obrazně on je beránek, obětovaný pro spásu světa. Kříž je nejdůležitějším křesťanským symbolem, protože Kristus byl odsouzen k smrti nejvíce krutým a ponižujícím trestem, ukřižováním. Velikonoční oheň zapálený při velikonoční bohoslužbě, symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál) a ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Vajíčko, další z velikonočních znaků je symbolem nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. Kočičky symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a pálení v příštím roce o Popeleční středě. Zajíček má však zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara.

Velikonoční dny: Modré pondělí a Šedivé úterý mají pouze své názvy a mimo mše svaté se žádné obřady nekonaly. Vše začíná až příštím dnem. Škaredá středa se nazývá tak proto, že se Jidáš v ten den škaredil na Krista. Musíme si dávat pozor, abychom se po celou středu usmívali, jinak se budeme škaredit po všechny dny v roce. V této době zvony odlétly do Říma a jejich zvuk nahrazují řehtačky, klepadla, valchy a tragača, tedy řehtání. Zelený čtvrtek se nazývá podle užívání zeleného roucha při bohoslužbě v tento den již ve 12. století. Mše svatá na Zelený čtvrtek připomíná poslední večeři Páně a ustanovení nejsvětější svátosti oltářní, což je Tělo a Krev Ježíše Krista ve smyslu chleba a vína. Velký pátek nejvýznamnější den pašijového týdne je dnem hlubokého smutku nad smrtí Ježíše a tím i dnem přísného půstu. Věřící nepojídají maso ani pokrmy živočišného původu. Bílá sobota v křesťanském světě nebyla liturgickým dnem, a tak se konala jen noční bohoslužba zvaná vigilie, kdy se před kostelem zapálil oheň, posvětil se, od něj se zapálila velikonoční svíce a pomocí ní se světlo přeneslo do kostela. Svěcení ohně se postupně stalo slavnostním obřadem. Velikonoční neděle je Božím hodem velikonočním. Tento den je oslavou vzkříšení Ježíše Krista. Opět zazní zvony a zvonky, které se vrátily z Říma. Neděle byla dnem, který se prožíval v rodinném kruhu, bez přátel a známých. Pokud kdokoliv přišel do stavení, ať vrchnost nebo žebrák, dostal kousek posvěceného jídla. K posvěceným jídlům patřilo pečené skopové, mazance, holoubata, vejce, chléb, víno a beránek z kynutého nebo piškotového těsta. Pondělí velikonoční je nejvýznamnějším dnem z celého velikonočního cyklu, i když se k němu neváží žádné významné liturgické úkony. Tohoto dne se odbývala pomlázka, hodování a darovala se malovaná vejce. Původně šlo zřejmě o magický obřad, jehož aktéry byli dospělí, ale postupem času převzala tuto činnost mládež a posunula ji až do polohy zábavy.

Koledamá pro dnešního člověka stále magickou přitažlivost. Nazývala se tak nejen obřadní obchůzka, ale i dary při ní získané, a také písně a říkadla s nimi spojené. Koleda vznikla už v předkřesťanském období a byla úzce spjata s jarním časem, který znamenal počátek zemědělských prací a tím byl pro lid velmi důležitý. Podobného významu je slovo pomlázka. Tímto výrazem se označoval starý velmi rozšířený zvyk, při němž chlapci a muži šlehají dívky a ženy proutěnými vázankami. Slovo pomlázka má totiž svůjvýznam a základ v omlazování. Takže Veselé velikonoce a úspěšné omlazování.  

Doudlebské dožínky

 Doudlebské dožínky - scénář

 

 

 ·  Stůl pokrytý plenou,hliněné půllitry,džbán,ošatka s koláči,věnec a kytice z klasů.

·  Z jedné strany nastupují zpěváci a tanečníci s písní:
Už je sluníčko za horou, za horou,
ženci a žnečky z pole dou, z pole dou,
ženci a žnečky z pole dou.Paňmámo neste večeři, večeři,
už vám dou ženci do dveří, do dveří,
už vám dou ženci do dveří.
Co ste paňmámo vařila, vařila,
dnes nám ta dřina skončila, skončila,
dnes nám ta dřina skončila.

·  Z druhé strany nastupuje hospodář s hospodyní, hospodář nese džbán a hospodyně ošatku s koláči.

·  Hospodyně zve chasu ke stolu zpěvem:
Jen poďte všichni ke stolu, ke stolu,
muziku pusťte ke slovu, ke slovu,
muziku pusťte ke slovu.

·  Všichni sborově navazují:
Zahrajte nám muzikanti,zahrajte nám zvesela,
radujte se mladí,staří už je plná stodola.
Už nám pjivo v mázech pění,už sou tady koláče,
zahrajte nám muzikanti,ať se chasa vyskáče.

·  Hospodář během písně staví na stůl džbán a hospodyně pokládá ošatku.Po několika taktech předehry začínají všichni zpívat:
Tu máte sedláče,tu máte věnec,
že vy ste bejvával hezkej mládenec.
Hezkej mládenec,růžový tváře,
my sme ho uvjili při vašem dvoře.
Při vašem dvoře,vašem dvorečku,
abyste vy nám dal pjiva holbičku.
Makovej koláč a v něm rozinky,
abyste věděli,že sou dožínky.
Tu máte sedláče,tu máte věnec,
abyste vy věděl,že je žním konec.
Tu máte tetička,tu máte kytičku,
my sme vám požali všechnu pšeničku.
Všechnu pšeničku,všechno osení,
my vám děkujem za posloužení.
Za posloužení,za trpělivost,
vždyť vy ste zkusila při tom ohni dost.
Při tom ohni dost,při tom všem horku,
vy ste nám vařila dobrou polívku.
Bílý koláče,taky kašičku,
tak sme vám uvjili pěknou kytičku.

·  Během písně přichází na scénu chlapec s věncem a děvče s kyticí.

·  Po skončení písně předá chlapec hospodáři věnec a děvče hospodyni kytici.Děvče pronáší blahopřání:
Mjilej pane hospodáři,i vy mjilá paňmámo,
radostí nám oči září,všechno už je skonáno.
Obilí sme uklidili, v suchu celá ouroda,a ten věnec
z klasů,kvítí,přijměte jak vděčnej dar.

·  Hospodář děkuje:
Děkuji vám,moji mjilí,za vaši velkou práci a tobě za pěkný vinšování.

·  Hospodyně se přidává:
A já vám děkuji za přičinlivost,za všechen pot a za každou píseň.

·  Hospodář zve pohybem ruky všechny ke stolu,znázorňuje dolévání pullitrů a říká:
Dnes vás všechny zvem na pohoštění a velikou radost.

·  Sólo: Že to pjivo nevypiju,že to pjivo vypiju…
Všichni sborově (půllitry v rukách)
Už sme žito posekali,tak ho taky svážem,
aby lidi neříkali,že nic nedokážem.
Už sme žito posekali,už sme ho i svázali,
do stodol ho navozili,všechnu chasu sezvali.
Už je to uděláno,už je to hotovo,
pár vajíček na rendlíček,kousek másla do toho.

·  Zpěváci zůstávají u stolu,tanečníci udělají kruh uprostřed jeviště a začíná tanec sedláček:
Esli víte jak sedláček, esli víte jak sedláček,
esli víte jak sedláček obilíčko seje.
Takto,takto,tak sedláček, takto,takto,tak sedláček
takto,takto,tak sedláček, obilíčko seje.
Následuje : seče,mlátí,platí,po práci si hoví,dožínky své slaví.
Poslední sloka se hraje ve zrychleném tempu.
,,A nejčko páni muzikanti,sólo pro pana hospodáře s paní hospodyní.”

·  Před další písní vyhlásí první žnec sólo pro hospodáře s hospodyní,převezme od nich věnec s kyticí,položí je na stůl a přidá se k ostatním tanečníkům.

·  Hospodář s hospodyní tancují uprostřed kruhu,ostatní chodí kolem nich, tzv.zpátečním krokem,tzn.že kruh se zvětšuje a zase zmenšuje.Zpívá se:
Nejčkon už sedláci máte vyhráno,
sklidili ste z pole,není to dávno.
Žitečko,ječmen,pšenisi ,voves,
nemusíte selky na pole pod les.
Ty klásky na poli,co sme nechali,
zažeňte tam husy,by je sebraly.
Posvícení je za dveřma, v síni,
děte pro řezníka ať de bít svini.

·  Po skončení tance hospodář s hospodyní přecházejí ke zpěvákům a tance jdou jeden za druhým bez přerušení.Začíná se zpěvem:
Koulelo se koulelo,červené jablíčko,
jen se na mě nehněvej má zlatá Ančičko.
Já se na tě nehněvám,ale je mi líto,
že si chodil za jinou,přes zelený žito.
Žito, žito, žitečko,kdo tě bude vázat,
Má mjilá je daleko,muším pro ni vzkázat.

·  Páry se postaví čelem proti sobě a začínají tance: proplítanej,obkročák,babka,řezanka,
rejdovák,dupák,klenutá, doudlebská.

  

Doudlebský masopust - scénář

DOUDLEBSKÝ MASOPUST– scénář

V Doudlebech chodí mládenecká koleda, kterou tvoří:

Matka,hejtman,rychtář,1. a 2. konšel, 1.,2. a 3. tancmajstr, žitnej, pšeničnej, ovesnej a moučnej, dohromady tedy 12 koledníků.Koledu doprovázejí židi.

·  Matka je oblečena do oděvu pošitého barevnými proužky látky, které znázorňují rozkvetlou loku,v ruce drží cep, se kterým ukazuje směr putování koledy a směr zatáčení koleček, na zádech má zvoneček, aby se koledníci v mlze neztratili. Na hlavě má vysoký, špičatý klobouk s rouškou na obličej.

·  Koledníci chodí ve svátečních šatech, na nohou mají vysoké holínky. První dva koledníci (hejtman a rychtář) mají přes levé rameno uvázanou červenobílou šerpu, ostatní koledníci ji mají uvázanou kolem pasu. Hejtman s rychtářem nosí šerpu odlišně, protože jsou považováni za šlechtu.

·  Hejman nese halapartnu, na kterou napichuje uzené maso a špek, které si vykoleduje v obci. Halapartnu si smí hejtman stavět pouze na svou nohu, protože koledníci nemají nikde domovské právo.

·  Rychtář nosí v ruce právo, které má dutou rukojeť, ve které je zasunuto povolení od starosty obce. Povolení představuje několik zkrácených klasů slámy, zavázaných červenou mašlí. Právo je kulaté, ve velikosti dlaně, černé barvy. Na jedné straně je na něm nakreslen květ s pěti lístky, znázorňující 5 světadílů, na straně druhé květ se čtyřmi květy, znázorňující 4 světové strany.

·  První konšel nosí přes rameno pušku, se kterou bratrům koledníkům jednak výstřelem sděluje, že doslali od starosty povolení ke koledě, jednak jí obstarává bratrům koledníků potravu při putování krajem.

·  První tancmajstr má na levém předloktí myrtový věneček, který znázorňuje trnovou korunu Ježíše Krista. V ruce nese hůlčičku.

·  Moučnej je oblečený do bílého obleku, na hlavě má bílý klobouk s třásněmi. Na zádech má přišitou panenku, symbolizující Pannu Marii a hodiny ukazující 3,00 hod., čas, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. V ruce nese tašku na koledu a dřevěnou sekeru, se kterou vysekává díry do ledu při lovu ryb a v druhé ruce dřevěnou lopatu na sázení chleba a v našem případě na ní dostává vykoledované peníze.

·  Hlavním symbolem koledy jsou vysoké klobouky, ozdobené krepovými růžičkami, kterých je 365, jako dnů v roce. Růžičky znázorňují květy našich luk.Klobouky jsou zakončeny pěti výstupky, na každém je přichycena rudá krepová růžička, znázorňující 5 ran Ježíše Krista. Výčnělky jsou obaleny zeleným jalovcem – symbol trnové koruny. Pod obrubou klobouku je přichycena stužka s červenými a bílými třásněmi symbolizujícími pot a krev Ježíše Krista.

·  Mládeneckou koledu doprovází několik židů, kteří jsou oblečeni do záplatovaných starých obleků, v ruce nosí pytel sena nebo slámy. Židi upozorňují na příchod koledy, provádějí různé neplechy, jako plácají přihlížející pytlem po zádech, “kradou” hospodyním pečeni, koblihy a jiné dobroty, přichystané pro návštěvy, odnášejí různá domácí náčiní, vysazují vrata, apod.

·  Koledu také doprovází dechová kapela, která celý den hraje ke kolečku píseň Červená růžičko, a pokud si hospodář přeje, tak i píseň na přání.

·  Po obdržení povolení udělají koledníci před hostincem kolečko na šťastný návrat a kolečko panu hostinskému a pak již následuje putování po vsi. U každého domu udělají koledníci kolečko panu hospodáři s paní hospodyní tohoto počestného stavení a všem rodinným příslušníkům a návštěvám a pozvou je na večer do našich přástek (taneční zábava).

·  Před mší svatou se koledníci zastaví u kostela,kde se pomodlí Otčenáš, udělají kolečko panu faráři a tiché kolečko ( bez hudby) zesnulým bratrům koledníkům.

·  Kolečko se provádí tak, že koledníci vbíhají do dvora hospodáře v řadě za matkou. Matka si stoupne obličejem k hospodáři, tím směrem položí i cep. Koledníci se staví s otočkou do kruhu kolem matky. Ve chvíli, kdy všichni koledníci stojí v kruhu, dá rychtář hudbě znamení, ta přestane hrát a rychtář řekne komu kolečko dělají, moučný k vyzvanému dojde a dostane od něj koledu (peníze, koblihy, atd.), předá koledu rychtáři a zvolá hojaja. Rychtář dá hudbě znamení a ta pokračuje v písni, koledníci se z kruhu vytáčejí a staví se do řady za matku.

·  V některých případech se dělají kolečka speciální: tiché – v domě, kde během uplynulého roku někdo zemřel. Tuplované – toto kolečko dělají koledníci na šťastný návrat a sami sobě.

·  Koledu celý den doprovází řada masek symbolizujících jak časy dávné ( dělostřelci s jedno až dvouhlavňovým kanonem,fotografové, potulné cikánky,jeptišky, koně), tak dobu současnou (kadeřnice, pekaři, ale i karikatury politiků a mnoho dalších).

·  Koledu může kdykoli kdokoli zkontrolovat. V Doudlebech tak činí slaměná koleda, kterou tvoří ženatí páni oblečení do hasičských stejnokrojů ozdobených slámou. Slaměná koleda se ptá koledy mládenecké na všechny symboly, které koleda nosí. Pokud některý koledních neodpoví správně, je potrestán. Setkání obou koled je doprovázeno velkým veselím.

·  Večer se koná v sále kulturního domu věneček – taneční zábava, na které udělá koleda několik koleček pro sebe, pro kapelu, pro všechny, na které během dne zapomněli, nebo koho “urazili”. Poté tancmajtr vyzve k tanci paní hostinskou, která jako první zaplatí do “věnečku”.Věneček sundá večer tancmajtr z ruky, položí ho na talíř, který hlídá matka s rychtářem.Koledníci vyzvou k tanci postupně všechny paní a dívky ze sálu, a ty za tanec zaplatí do talíře pod věneček. Ženy se snaží věneček koledníkům vzít. Pokud se to některé podaří, přestává hudba hrát , věneček končí a taneční zábava může pokračovat až poté, kdy je věneček koledníky vykoupen zpět – většinou lahví alkoholu. 

Masopust

 

MASOPUST – stále živá tradice

Doba od Tří králů po Popeleční středu se u nás nazývá Masopust. Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Synonymem Masopustu je karneval (z italského carnevale, vlastně „maso pryč“). O masopustních radovánkách u nás se dochovaly písemné zprávy již ze třináctého století. Naši dávní předkové si na bujaré veselí velmi potrpěli, což bývalo mnohdy církvi trnem v oku, hlavně z důvodu pohanské minulosti těchto svátků. Veselil se bohatý i chudý, pán i slouha, mistr i tovaryš a také Čeští králové strojili nákladné masopustní kvasy.

Jistě vás bude zajímat, jak zjistit kdy vlastně Masopust je. V kalendáři vyhledáte úplněk po prvním jarním dnu (21.3.). Pátek po tomto prvním jarní dnu začínají Velikonoce. Od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce odečtete čtyřicet dní a máte datum Popeleční středy, kdy končí Masopust a začíná půst.

Masopustní dny mají své názvy a významy. O Tučném čtvrtku bývala k obědu vepřová pečeně se zelím a knedlíkem a se džbánem piva. Na tučný čtvrtek si každý měl dopřát tolik piva a vepřové, kolik snesl. Pátek a sobota utekli jako sen v očekávání Masopustní neděle. Masopustní neděli se také říkalo „neděle taneční“. Hned po obědě vyhrávali muzikanti na návsi a tím zvali k muzice do hospody. Veselí neubývalo ani v časných ranních hodinách. Následovalo Masopustní pondělí, kdy se pokračovalo v tanci. Byl to tzv. „Mužovský bál“. V kole bylo vidět jen samé ženaté a vdané a svobodná chasa se musela spokojit jen s přihlížením. Vrcholem Masopustu je Masopustní úterý. Tolik očekávaný rej masek je veden masopustní mládeneckou koledou, která u každého stavení zatančí tradiční kolečko pro hospodáře a získá tak štědrou koledu v podobě koblih, vajec, uzeného masa, obilí ale i peněz. Masopust je u nás zakončen Věnečkem – taneční zábavou v místní hospodě, kde je konzumována koleda a utraceny peníze. Následuje Popeleční středa a to už je začátek půstu před Velikonocemi.

Nezbytnou součástí Masopustu jsou také oblíbené koblihy. Měly i svou obřadní úlohu a to jako obětní jídlo, které hospodář vynášel do polí. Na stole nesměly chybět ani boží milosti, klobásy, slanina a pálenka.

Se vznikem pracovního týdne se hlavní masopustní veselí přesunulo na sobotu nebo neděli. V našem regionu Pomalší se můžete Masopustu zúčastnit na mnoha místech a to v Kaplici,  Soběnově, Besednici, Nesměni, Ločenicích, Sv. Jáně, Římově, Doudlebech, Komařicích, Střížově a Plavě.

Dnes je: 14.12.2017

Svátek slaví: Lýdie

Aktuality

Rozpočet SMO 2018
více
Nová výpravná kniha o obci VIDOV - prodej na OÚ
více
Mobilní aplikace Skryté příběhy je určená zvídavým dětem a hravým rodičům
více
Festival Pomalší 24.6.2017 ve Velešíně
více
Veřejné zakázky 2015
více
Závěrečný účet SMO Pomalší 2016
více
Rozpočet SMO Pomalší na rok 2017
více
Z Velešína kolem Římovské vodárenské nádrže
více
Zelnobraní VIDOV 2016
více
Smlouva o poskytnutí dotace 2016
více
Smlouva o poskytnutí dotace 2016
více
Závěrečný účet SMO Pomalší 2015
více
Návrh rozpočtu SMO Pomalší na rok 2016
více
Výběrové řízení
více
Procházka historickým Velešínem
více
Po stopách koněspřežky v okolí města Velešína
více
První evropská transkontinentální železnice
více
Řemesla a služby na Jihu
více
Hledejte zde volná pracovní místa
více
Stálá expozice v Římovské roubence
více
Prezentační video mikroregionu POMALŠÍ
více
Velikonoce
více
Doudlebský masopust - scénář
více
Masopust
více
20 let Svazku měst a obcí Pomalší
více
Nová ručně malovaná interaktivní mapa Pomalší
více