Pomalší.czTuristický a informační servis

  • Řeka Malše - romantická kráska

    Řeka Malše - romantická kráska

  • Navštěvujeme rádi hrady na Malši

    Navštěvujeme rádi hrady na Malši

  • Každý výlet má mít svůj cíl

    Každý výlet má mít svůj cíl

  • Obdivujeme Koněspřežku

    Obdivujeme Koněspřežku

  • Besednice

    Besednice

  • Borovnice

    Borovnice

  • Bujanov

    Bujanov

  • Doubravice

    Doubravice

  • Doudleby

    Doudleby

  • Heřmaň

    Heřmaň

  • Kaplice

    Kaplice

  • Komařice

    Komařice

  • Ločenice

    Ločenice

  • Mokrý lom

    Mokrý lom

  • Nedabyle

    Nedabyle

  • Netřebice

    Netřebice

  • Nová Ves

    Nová Ves

  • Omlenice

    Omlenice

  • Plav

    Plav

  • Roudné

    Roudné

  • Římov

    Římov

  • Soběnov

    Soběnov

  • Střítež

    Střítež

  • Střížov

    Střížov

  • Svatý Jan nad Malší

    Svatý Jan nad Malší

  • Velešín

    Velešín

  • Vidov

    Vidov

Živé tradice

Doudlebský masopust - scénář

DOUDLEBSKÝ MASOPUST– scénář

V Doudlebech chodí mládenecká koleda, kterou tvoří:

Matka,hejtman,rychtář,1. a 2. konšel, 1.,2. a 3. tancmajstr, žitnej, pšeničnej, ovesnej a moučnej, dohromady tedy 12 koledníků.Koledu doprovázejí židi.

·  Matka je oblečena do oděvu pošitého barevnými proužky látky, které znázorňují rozkvetlou loku,v ruce drží cep, se kterým ukazuje směr putování koledy a směr zatáčení koleček, na zádech má zvoneček, aby se koledníci v mlze neztratili. Na hlavě má vysoký, špičatý klobouk s rouškou na obličej.

·  Koledníci chodí ve svátečních šatech, na nohou mají vysoké holínky. První dva koledníci (hejtman a rychtář) mají přes levé rameno uvázanou červenobílou šerpu, ostatní koledníci ji mají uvázanou kolem pasu. Hejtman s rychtářem nosí šerpu odlišně, protože jsou považováni za šlechtu.

·  Hejman nese halapartnu, na kterou napichuje uzené maso a špek, které si vykoleduje v obci. Halapartnu si smí hejtman stavět pouze na svou nohu, protože koledníci nemají nikde domovské právo.

·  Rychtář nosí v ruce právo, které má dutou rukojeť, ve které je zasunuto povolení od starosty obce. Povolení představuje několik zkrácených klasů slámy, zavázaných červenou mašlí. Právo je kulaté, ve velikosti dlaně, černé barvy. Na jedné straně je na něm nakreslen květ s pěti lístky, znázorňující 5 světadílů, na straně druhé květ se čtyřmi květy, znázorňující 4 světové strany.

·  První konšel nosí přes rameno pušku, se kterou bratrům koledníkům jednak výstřelem sděluje, že doslali od starosty povolení ke koledě, jednak jí obstarává bratrům koledníků potravu při putování krajem.

·  První tancmajstr má na levém předloktí myrtový věneček, který znázorňuje trnovou korunu Ježíše Krista. V ruce nese hůlčičku.

·  Moučnej je oblečený do bílého obleku, na hlavě má bílý klobouk s třásněmi. Na zádech má přišitou panenku, symbolizující Pannu Marii a hodiny ukazující 3,00 hod., čas, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. V ruce nese tašku na koledu a dřevěnou sekeru, se kterou vysekává díry do ledu při lovu ryb a v druhé ruce dřevěnou lopatu na sázení chleba a v našem případě na ní dostává vykoledované peníze.

·  Hlavním symbolem koledy jsou vysoké klobouky, ozdobené krepovými růžičkami, kterých je 365, jako dnů v roce. Růžičky znázorňují květy našich luk.Klobouky jsou zakončeny pěti výstupky, na každém je přichycena rudá krepová růžička, znázorňující 5 ran Ježíše Krista. Výčnělky jsou obaleny zeleným jalovcem – symbol trnové koruny. Pod obrubou klobouku je přichycena stužka s červenými a bílými třásněmi symbolizujícími pot a krev Ježíše Krista.

·  Mládeneckou koledu doprovází několik židů, kteří jsou oblečeni do záplatovaných starých obleků, v ruce nosí pytel sena nebo slámy. Židi upozorňují na příchod koledy, provádějí různé neplechy, jako plácají přihlížející pytlem po zádech, “kradou” hospodyním pečeni, koblihy a jiné dobroty, přichystané pro návštěvy, odnášejí různá domácí náčiní, vysazují vrata, apod.

·  Koledu také doprovází dechová kapela, která celý den hraje ke kolečku píseň Červená růžičko, a pokud si hospodář přeje, tak i píseň na přání.

·  Po obdržení povolení udělají koledníci před hostincem kolečko na šťastný návrat a kolečko panu hostinskému a pak již následuje putování po vsi. U každého domu udělají koledníci kolečko panu hospodáři s paní hospodyní tohoto počestného stavení a všem rodinným příslušníkům a návštěvám a pozvou je na večer do našich přástek (taneční zábava).

·  Před mší svatou se koledníci zastaví u kostela,kde se pomodlí Otčenáš, udělají kolečko panu faráři a tiché kolečko ( bez hudby) zesnulým bratrům koledníkům.

·  Kolečko se provádí tak, že koledníci vbíhají do dvora hospodáře v řadě za matkou. Matka si stoupne obličejem k hospodáři, tím směrem položí i cep. Koledníci se staví s otočkou do kruhu kolem matky. Ve chvíli, kdy všichni koledníci stojí v kruhu, dá rychtář hudbě znamení, ta přestane hrát a rychtář řekne komu kolečko dělají, moučný k vyzvanému dojde a dostane od něj koledu (peníze, koblihy, atd.), předá koledu rychtáři a zvolá hojaja. Rychtář dá hudbě znamení a ta pokračuje v písni, koledníci se z kruhu vytáčejí a staví se do řady za matku.

·  V některých případech se dělají kolečka speciální: tiché – v domě, kde během uplynulého roku někdo zemřel. Tuplované – toto kolečko dělají koledníci na šťastný návrat a sami sobě.

·  Koledu celý den doprovází řada masek symbolizujících jak časy dávné ( dělostřelci s jedno až dvouhlavňovým kanonem,fotografové, potulné cikánky,jeptišky, koně), tak dobu současnou (kadeřnice, pekaři, ale i karikatury politiků a mnoho dalších).

·  Koledu může kdykoli kdokoli zkontrolovat. V Doudlebech tak činí slaměná koleda, kterou tvoří ženatí páni oblečení do hasičských stejnokrojů ozdobených slámou. Slaměná koleda se ptá koledy mládenecké na všechny symboly, které koleda nosí. Pokud některý koledních neodpoví správně, je potrestán. Setkání obou koled je doprovázeno velkým veselím.

·  Večer se koná v sále kulturního domu věneček – taneční zábava, na které udělá koleda několik koleček pro sebe, pro kapelu, pro všechny, na které během dne zapomněli, nebo koho “urazili”. Poté tancmajtr vyzve k tanci paní hostinskou, která jako první zaplatí do “věnečku”.Věneček sundá večer tancmajtr z ruky, položí ho na talíř, který hlídá matka s rychtářem.Koledníci vyzvou k tanci postupně všechny paní a dívky ze sálu, a ty za tanec zaplatí do talíře pod věneček. Ženy se snaží věneček koledníkům vzít. Pokud se to některé podaří, přestává hudba hrát , věneček končí a taneční zábava může pokračovat až poté, kdy je věneček koledníky vykoupen zpět – většinou lahví alkoholu. 

Dnes je: 18.11.2017

Svátek slaví: Romana

Aktuality

Nová výpravná kniha o obci VIDOV - prodej na OÚ
více
Mobilní aplikace Skryté příběhy je určená zvídavým dětem a hravým rodičům
více
Festival Pomalší 24.6.2017 ve Velešíně
více
Veřejné zakázky 2015
více
Závěrečný účet SMO Pomalší 2016
více
Rozpočet SMO Pomalší na rok 2017
více
Z Velešína kolem Římovské vodárenské nádrže
více
Zelnobraní VIDOV 2016
více
Smlouva o poskytnutí dotace 2016
více
Smlouva o poskytnutí dotace 2016
více
Závěrečný účet SMO Pomalší 2015
více
Návrh rozpočtu SMO Pomalší na rok 2016
více
Výběrové řízení
více
Procházka historickým Velešínem
více
Po stopách koněspřežky v okolí města Velešína
více
První evropská transkontinentální železnice
více
Řemesla a služby na Jihu
více
Hledejte zde volná pracovní místa
více
Stálá expozice v Římovské roubence
více
Prezentační video mikroregionu POMALŠÍ
více
Velikonoce
více
Doudlebský masopust - scénář
více
Masopust
více
20 let Svazku měst a obcí Pomalší
více
Nová ručně malovaná interaktivní mapa Pomalší
více