Pomalší.czTuristický a informační servis

  • Řeka Malše - romantická kráska

    Řeka Malše - romantická kráska

  • Navštěvujeme rádi hrady na Malši

    Navštěvujeme rádi hrady na Malši

  • Každý výlet má mít svůj cíl

    Každý výlet má mít svůj cíl

  • Obdivujeme Koněspřežku

    Obdivujeme Koněspřežku

  • Besednice

    Besednice

  • Borovnice

    Borovnice

  • Bujanov

    Bujanov

  • Doubravice

    Doubravice

  • Doudleby

    Doudleby

  • Heřmaň

    Heřmaň

  • Kaplice

    Kaplice

  • Komařice

    Komařice

  • Ločenice

    Ločenice

  • Mokrý lom

    Mokrý lom

  • Nedabyle

    Nedabyle

  • Netřebice

    Netřebice

  • Nová Ves

    Nová Ves

  • Omlenice

    Omlenice

  • Plav

    Plav

  • Roudné

    Roudné

  • Římov

    Římov

  • Soběnov

    Soběnov

  • Střítež

    Střítež

  • Střížov

    Střížov

  • Svatý Jan nad Malší

    Svatý Jan nad Malší

  • Velešín

    Velešín

  • Vidov

    Vidov

Živé tradice

Velikonoce

Živé tradice – VELIKONOCE

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo v roce 30 nebo 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku, tady v rozmezí od 23. března do 26. dubna. Slovanský název svátku Velikonoce se vztahuje na „velkou noc“, v níž byl Kristus vzkříšen. V širším pojetí je celá doba velikonoční padesát dní od neděle Zmrtvýchvstání do letnic, slavnosti Seslání Ducha svatého.

Velikonoční symboly: Beránek představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Krista, neboť obrazně on je beránek, obětovaný pro spásu světa. Kříž je nejdůležitějším křesťanským symbolem, protože Kristus byl odsouzen k smrti nejvíce krutým a ponižujícím trestem, ukřižováním. Velikonoční oheň zapálený při velikonoční bohoslužbě, symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál) a ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Vajíčko, další z velikonočních znaků je symbolem nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. Kočičky symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a pálení v příštím roce o Popeleční středě. Zajíček má však zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara.

Velikonoční dny: Modré pondělí a Šedivé úterý mají pouze své názvy a mimo mše svaté se žádné obřady nekonaly. Vše začíná až příštím dnem. Škaredá středa se nazývá tak proto, že se Jidáš v ten den škaredil na Krista. Musíme si dávat pozor, abychom se po celou středu usmívali, jinak se budeme škaredit po všechny dny v roce. V této době zvony odlétly do Říma a jejich zvuk nahrazují řehtačky, klepadla, valchy a tragača, tedy řehtání. Zelený čtvrtek se nazývá podle užívání zeleného roucha při bohoslužbě v tento den již ve 12. století. Mše svatá na Zelený čtvrtek připomíná poslední večeři Páně a ustanovení nejsvětější svátosti oltářní, což je Tělo a Krev Ježíše Krista ve smyslu chleba a vína. Velký pátek nejvýznamnější den pašijového týdne je dnem hlubokého smutku nad smrtí Ježíše a tím i dnem přísného půstu. Věřící nepojídají maso ani pokrmy živočišného původu. Bílá sobota v křesťanském světě nebyla liturgickým dnem, a tak se konala jen noční bohoslužba zvaná vigilie, kdy se před kostelem zapálil oheň, posvětil se, od něj se zapálila velikonoční svíce a pomocí ní se světlo přeneslo do kostela. Svěcení ohně se postupně stalo slavnostním obřadem. Velikonoční neděle je Božím hodem velikonočním. Tento den je oslavou vzkříšení Ježíše Krista. Opět zazní zvony a zvonky, které se vrátily z Říma. Neděle byla dnem, který se prožíval v rodinném kruhu, bez přátel a známých. Pokud kdokoliv přišel do stavení, ať vrchnost nebo žebrák, dostal kousek posvěceného jídla. K posvěceným jídlům patřilo pečené skopové, mazance, holoubata, vejce, chléb, víno a beránek z kynutého nebo piškotového těsta. Pondělí velikonoční je nejvýznamnějším dnem z celého velikonočního cyklu, i když se k němu neváží žádné významné liturgické úkony. Tohoto dne se odbývala pomlázka, hodování a darovala se malovaná vejce. Původně šlo zřejmě o magický obřad, jehož aktéry byli dospělí, ale postupem času převzala tuto činnost mládež a posunula ji až do polohy zábavy.

Koledamá pro dnešního člověka stále magickou přitažlivost. Nazývala se tak nejen obřadní obchůzka, ale i dary při ní získané, a také písně a říkadla s nimi spojené. Koleda vznikla už v předkřesťanském období a byla úzce spjata s jarním časem, který znamenal počátek zemědělských prací a tím byl pro lid velmi důležitý. Podobného významu je slovo pomlázka. Tímto výrazem se označoval starý velmi rozšířený zvyk, při němž chlapci a muži šlehají dívky a ženy proutěnými vázankami. Slovo pomlázka má totiž svůjvýznam a základ v omlazování. Takže Veselé velikonoce a úspěšné omlazování.  

Dnes je: 23.03.2017

Svátek slaví: Ivona

Aktuality

Závěrečný účet SMO Pomalší 2016
více
Rozpočet SMO Pomalší na rok 2017
více
Z Velešína kolem Římovské vodárenské nádrže
více
Zelnobraní VIDOV 2016
více
Smlouva o poskytnutí dotace 2016
více
Smlouva o poskytnutí dotace 2016
více
Závěrečný účet SMO Pomalší 2015
více
Návrh rozpočtu SMO Pomalší na rok 2016
více
Výběrové řízení
více
Procházka historickým Velešínem
více
Po stopách koněspřežky v okolí města Velešína
více
První evropská transkontinentální železnice
více
Řemesla a služby na Jihu
více
Hledejte zde volná pracovní místa
více
Stálá expozice v Římovské roubence
více
Prezentační video mikroregionu POMALŠÍ
více
Velikonoce
více
Doudlebský masopust - scénář
více
Masopust
více
20 let Svazku měst a obcí Pomalší
více
Nová ručně malovaná interaktivní mapa Pomalší
více