Pomalší.czTuristický a informační servis

  • Řeka Malše - romantická kráska

    Řeka Malše - romantická kráska

  • Navštěvujeme rádi hrady na Malši

    Navštěvujeme rádi hrady na Malši

  • Každý výlet má mít svůj cíl

    Každý výlet má mít svůj cíl

  • Obdivujeme Koněspřežku

    Obdivujeme Koněspřežku

  • Besednice

    Besednice

  • Borovnice

    Borovnice

  • Bujanov

    Bujanov

  • Doubravice

    Doubravice

  • Doudleby

    Doudleby

  • Heřmaň

    Heřmaň

  • Kaplice

    Kaplice

  • Komařice

    Komařice

  • Ločenice

    Ločenice

  • Mokrý lom

    Mokrý lom

  • Nedabyle

    Nedabyle

  • Netřebice

    Netřebice

  • Nová Ves

    Nová Ves

  • Omlenice

    Omlenice

  • Plav

    Plav

  • Roudné

    Roudné

  • Římov

    Římov

  • Soběnov

    Soběnov

  • Střítež

    Střítež

  • Střížov

    Střížov

  • Svatý Jan nad Malší

    Svatý Jan nad Malší

  • Velešín

    Velešín

  • Vidov

    Vidov

Historické

Hradiště v Pomalší

 

Doba bronzová představuje v jižních Čechách velmi důležitou epochu. Na jejím počátku dochází k mohutné kolonizaci našeho kraje. Lidé si budují svá sídla v zemědělských osadách, zakládají si opevněná hradiště, pohřbívají své zemřelé do mohylových hrobů.

 Kolem roku 800 se stalo Pomalší oblastí slovanského osídlení kmene Doudlebů. Kmenovým centrem bylo v 9. Století hradiště v Branišovicích. V 10. Století, při přemyslovské kolonizaci Doudlebska, bylo založeno hradiště a zároveň správní centrum v Doudlebech. Se založením města Českých Budějovic význam Doudleb, jako správního celku, rychle upadl. Hmatatelné známky po dřívějším osídlení se nacházejí na říční ostrožině vedle ústí Strahovského potoka nedaleko Velešína. Na tomto výšinném sídlišti, nazývaném „Kamanná věž“, byly nalezeny předměty již ze střední doby bronzové (z přelomu 17. a 16. století př. n. l.). Jižněji na pravém břehu řeky Malše se nachází dosud nedatované hradiště Chlum nad Malší. Ještě dále, proti proudu říčky Černé (přítoku Malše), se na Hradišťském vrchu, nedaleko Kaplice, dochovaly pozůstatky valů, rovněž zatím časově neurčeného sídliště.

Hradišťský vrch u Kaplice

Spíše refugium než opidum

Hradišťský vrch s nadmořskou výškou 779m n m je výraznou osamocenou dominantou Soběnovské vrchoviny. V současné době je díky vykácenému lesnímu porostu otevřený výhled k západu, směrem na Kleť. Vrch je z východní a severní strany obtékám říčkou Černou. Na vrcholu kopce se nachází zbytky nedatovaného hradiště elipsovitého tvaru cca 100x200metrů. Předpokládá se, že hradiště pochází z mladší doby bronzové a později se na stejném místě nacházela i slovanská pevnost (strážní stanoviště) kmene Doudlebů. Odborníci se přiklání k názoru, že šlo spíše o refugium, které sloužilo v případě nebezpečí jako úkryt a obranné místo. Kouzlo místa je ale silné a obrovské balvany v okolí tuto sílu ještě umocňují.

Hradišťský vrch u Kaplice Hradišťský vrch u Kaplice

 

Kamenná věž u Velešína

Osídlení z doby bronzové na Kamenné věži u Velešína

Až do poloviny 90. let 20. století byla Kamenná věž známá jen jako místo zbytků vrcholně středověkého hrádku z 13. století, který se nacházel na výrazné protáhlé ostrožně nad soutokem Malše a Velešínského potoka. Jeho existenci i chronologické zařazení potvrdil archeologický výzkum Antonína Hejny v roce 1976. Do 13. století můžeme s největší pravděpodobností klást i čtyři příčné valy lemované příkopy, které jsou v terénu dodnes patrné. První doklady pravěkého osídlení na Kamenné věži přinesl až povrchový průzkum Jiřího Valenty z Velešína, uskutečněný v letech 1995-1996. V souvislosti s poklesem hladiny římovské přehrady se mu tehdy podařilo sesbírat větší počet zlomků keramických nádob, z nichž většina náleží do mladší fáze starší doby bronzové, tj. do období přibližně mezi léty 1700 - 1600 př. n. l. Nálezy se nacházely na prudkých svazích ostrožny, kam se však dostaly nepochybně až druhotně, buďto vlivem přírodních procesů (eroze) anebo snad v důsledku stavebních aktivit při budování středověkého hrádku. O intenzivním osídlení Kamenné věže v uvedené pravěké epoše však nelze pochybovat, jak ostatně dokládají i početné další keramické nálezy, sesbírané v pozdějších letech především rovněž Jiřím Valentou. Jedná se o zlomky amfor, hrnců, zásobnic, mís a džbánů, opatřené uchy a zdobené typickými plastickými lištami, výčnělky nebo rytými liniemi. Důležitým nálezem je pak zlomek týlu bronzové sekerky s postranními lištami nalezeného na temeni ostrožny. Některé nálezy jsou v současné době vystaveny v městském muzeu ve Velešíně.

Kamenná věž u Velešína Kamenná věž u Velešína Kamenná věž u Velešína

Slovanské hradiště Branišovice

 Významný opěrný a strážní bod

Jedno z nejstarších jihočeských slovanských hradišť se nachází blízko obce Branišovice a jeho pozůstatky naleznete na pravém břehu řeky Malše přímo proti známému poutnímu místu Římov. Vlastní ostrožina  s hradištěm se vypíná vysoko nad údolím řeky Malše. Plocha hradiště je ohraničena strmými svahy jak k řece Malši tak do úzkého kaňonu Branišovického potoka. Ostrožina zvolna klesá směrem k západu, kde bývala hradištní Akropole a nejvýše položeným místem je první předhradí, nejblíže k obci Branišovice. Od východu jsou zde dodnes znatelné zbytky tří valů oddělujících první předhradí, druhé předhradí a Akropoli.

Strategická poloha raně středověkého hradiště v Branišovicích sama o sobě ukazuje, že zdejší hradiště bylo významným opěrným a strážním bodem slovanského obyvatelstva v našem poměrně řídce a málo osídleném kraji v době svého vzniku (v 8. nebo nejpozději v 9. století). 

Slovanské hradiště Branišovice Slovanské hradiště Branišovice Slovanské hradiště Branišovice

 

Slovanské hradiště Doudleby

Přemyslovské správní sídlo Doudleby

První písemná zmínka o existenci Doudleb se váže k roku 981 a pochází od nejstaršího českého kronikáře Kosmy, který ovšem svou kroniku sepsal na začátku 12. století. Kosmas se zmiňuje o smrti mocného knížete Slavníka (otce sv. Vojtěcha) a za meze na jižní straně jeho panství pokládá Chýnov, Doudleby a Netolice. Kronikář všechna tři uvedená místa nazývá latinským výrazem „města“, což v tehdejším významu znamenalo opevněná místa, protože města na našem území tehdy ještě neexistovala. Většina současných historiků se přiklání k názoru, že slavníkovské území nebylo tak rozsáhlé, jak popisuje Kosmas, ale že hradiště, které v Doudlebech v 10. století stálo, patřilo od počátku českým knížatům z rodu Přemyslovců a sídlili zde přemyslovští správci. To však nic nemění na významu Doudleb jako starobylého správního střediska jihu Čech.
Podle archeologických výzkumů bylo hradiště dřevěná stavba, rozměrů asi 60 x 200 metrů. Rozkládalo se na lichoběžníkovitém vršku, na území dnešního kostela, fary, části hřbitova a farního pozemku. Z východní strany chránily hradiště dva pásy příčných hradeb. Za vnějším východním valem, jehož pozůstatky jsou stále patrné, následovalo lichoběžníkovité předhradí. Ze strany západní chránily hrad tři valy a prostor mezi nimi bývá označován jako podhradí. Z jihu a severu obtékala hradiště řeka Malše a přístup k hradu bránily strmé stráně. Přes řeku Malši byly také dva brody. Jeden v místě dnešního mostu, druhý v protějším záhybu řeky.
Doudleby byly od 10. století střediskem kraje, tedy i sídlem tehdejšího státního úředníka. Se založením blízkého města Českých Budějovic upadla rychle sláva Doudleb tak, že ani ne třicet let po vydání této listiny se již nacházely v soukromém držení. Ujal se jich po jižních Čechách rod mohutně rozvětvený – rod Doudlebských z Doudleb, původně z Cipína.

Slovanské hradiště Doudleby Slovanské hradiště Doudleby

Velešín dům čp. 20 "U Kantůrků"

také kaplanka nebo dům altaristů

Objekt je významným urbanistickým prvkem, který významně utváří charakter zástavby v dolní části náměstí a zásadně formuje nástup ke kostelu sv. Václava, se kterým vytváří působivou architektonickou kompozici. Svou polohou a zachováním patří objekt čp. 20 k prvotřídním architektonickým středověkým památkám v rámci města Velešín. Vybavení a kvalita velešínského domu je srovnatelná s pozdně gotickou farou v Rožmberku nad Vltavou a nepochybně převyšuje význam  pozdně gotické fary v Černici u Zlaté Koruny  a v Doudlebech.

Další informace o historii domu najdete zde

V současné době je dům v majetku města Velešín a pečlivě se o něj stará Společnost přátel města Velešína o. s. Za pomoci města, sponzorů, MAS Pomalší, Jihočeského kraje a hlavně členů SPMV byl objekt  pod dohledem PÚ částečně opraven a je používán k různým společenkým a výstavním účelům. Najde te zde stálou expozici pozůstalosti velešínských naivních malířů manželů Šítalových, dokonale zrekonstruovanou a plně funkční černou kuchyni a nově vyrobenou dřevěnou pumpu na čerpání vody ze studně. Každoročně zde můžete najít několik již tradičních oblíbených  akcí jako je Rouhův betlém, Velikonoční výstava a trh, Setkání řemesel, Folkový festival "Indiánské léto", Svatováslavské posezení. Bližší informace o těchto akcích najdete na webu www.velesinpratele.cz

Velešín dům čp. 20 "U Kantůrků" Velešín dům čp. 20 "U Kantůrků"

Jihočeské kapličky

"Rehabilitace drobných sakrálních staveb v jihočeském pohraničí"

Rozsáhlá oblast jihočeského pohraničí spadá do oblasti bývalých Sudet. Toto území do značné míry stále nese známky pohnuté historie. Jednou znich je množství drobných sakrálních staveb, které jsou zanedbané, nebo některé až v havarijním stavu.

Poté, co v obcích víceméně proběhla rekonstrukce a dostavba základní technické infrastruktury, obrací se jejich pozornost stále více ke vzhledu obce samé i jejího okolí. Obnova je navíc v posledních letech podporována i programy Jihočeského kraje. Drobná sakrální architektura v krajině má svůj neopominutelný význam i pro oblast cestovního ruchu.

Hlavním cílem projektu spolupráce "Jihočeské kapličky" je rehabilitovat drobnou sakrální architekturu v jihočeském pohraničí a zachovat její autentičnost ve vazbě na cestovní ruch.

Další informace o projektu "Jihočeské kapličky" najdete zde.  

Mariánská poutní cesta - Hájek u Soběnova

Jedná se o dvanáct kamenných zastavení z ruku 1872. Cesta byla odborně restaurována v roce 2010. "Mariánský kult" je známý spíše z oblastí Rakouska, tak jako v případě obce Soběnov lze však nalézt sakrální stavby a pašiové cesty zasvěcené Panně Marii i v českém pohraničí. Tyto stavby tak odkazují na společnou minulost a prolínání kultury, církevních a svěských vlivů na obyvatelstvo tehdejšího rakousko-uherského mocnářství.

Mariánská poutní cesta - Hájek u SoběnovaMariánská poutní cesta - Hájek u SoběnovaMariánská poutní cesta - Hájek u Soběnova

Kostel v Římově

Kostel Svatého ducha

Vlastní poutní komplex se nachází nad římovskou návsí a stojí před ním několik staletých lip. Vysoká zvonice, na níž jsou dnes zavěšeny zvony z roku 1948, byla postavena v roce 1891. Průchod v jejím přízemí vede do čtverhranného nádvoří, které je ze všech stran obklopeno ambity s bohatou malovanou výzdobou - 34 obrazů zavěšených v klenebních výsečích zachycuje výjevy ze života Panny Marie, na protější straně (nad oblouky ústícími do nádvoří je na stěnách vymalováno 32 mariánských poutních míst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V rozích ambitu se nachází čtyři oltáře, u nichž se v době poutí sloužily mše. Jedná se o oltář sv. Václava z počátku 18. století, sv. Linharta z roku 1657 a oltáře sv. Kříže a Panny Marie Bolestné z poloviny 18. století. Uprostřed nádvoří stojí loretánská kaple založená roku 1648 s jednoduchým zařízením, věrně napodobujícím původní svatyni stojící v italském Loretu.

Ohniskem posvátné úcty je zde barokní soška Panny Marie Římovské z roku 1679. Z východního křídla ambitu lze vstoupit do barokního kostela postaveného mezi lety 1672-1697 na centrálním kruhovém půdorysu. Nejdůležitější součásti jeho vybavení tvoří hlavní oltář z let 1878-1879, původní kamenná křtitelnice z roku 1672 a kazatelna z poloviny 18. století.

Po prohlídce poutního komplexu ve středu obce lze obejít ještě přibližně šestikilometrovou značenou trasu blízkým okolím Římova a prohlédnout si všech 25 zastavení zdejší unikátní křížové cesty.

Kostel v ŘímověKostel v ŘímověKostel v Římově

Křížová cesta v Římově

25 zastavení

V druhé polovině 17. století v Římově vzniklo na popud jezuity Jana Gurra poutní místo s loretánskou kaplí a křížovou cestou. Kapličky jsou rozptýleny v okruhu 5 km. Jejich rozmístění v terénu odpovídá poloze tradiční křížové cesty v Jeruzalémě.

25 zastavení křížové cesty: Loučení, Poslední večeře, Stádní brána, Zastavení U pusté vsi, Zastavení U smutné duše, Zastavení na hoře Olivetské, Kaplička U Jidáše, Osmé zastavení křížové cesty, Zastavení U chromého žida, Zastavení U Cedronu, Zastavení Vodní brána, Kaplička jedenáctého zastavení, Kaplička U Anáše, Zastavení U Kaifáše, Kaplička Malý Pilát, Zastavení U Herodesa, Kaple Velký Pilát, Kaplička sedmnáctého zastavení, Devatenácté zastavení křížové cesty, Kaplička se sv. Veronikou, Popravní brána, Zastavení U Šimona, Kalvárie, Předposlední zastavení se sochou Piety, Boží hrob.

Křížová cesta v Římově Křížová cesta v Římově Křížová cesta v Římově

Socha Sv. Jana Nepomuckého v Plavě

    Historickou památkou v obci Plav je kovová socha Sv.Jana Nepomuckého, která stojí na vysoké skále v Kobylinci nad řekou Malší. Sochu nechal vytvořit ředitel panství hraběte Buqoye Novohradského pan Krauskop v roce 1882 na památku odvrácené povodně. Socha byla v roce 2003 opravena za pomoci finančních prostředků z POV a v roce  2006 byla  prohlášena kulturní památkou.

 Socha Sv. Jana Nepomuckého v Plavě Socha Sv. Jana Nepomuckého v Plavě

Kaple hradu Velešín

    Románských hradních kaplí se v Čechách nedochovalo mnoho a ani jejich předpokládaný původní počet nebyl příliš vysoký. Proto v sedmdesátých letech 20. století vzbudily velký zájem výsledky archeologického výzkumu Antonína Hejny na hradě Velešíně. Tento výzkum byl vyvolán stavbou vodního díla Římov na řece Malši, která však hradní areál nijak nepostihla. Antonín Hejna zde provedl několik větších sond a jeden plošný odkryv, který odhalil pozůstatky hradní kaple. Tuto kapli (obr.1), která se též jako jediná část zmíněného výzkumu dočkala zaměření, autor výzkumu prohlásil za románskou a viděl v ní významný příspěvek k poznání české románské sakrální architektury. Více o hradu zde

Hejnova interpretace vzhledem k podobě odkrytého zdiva od počátku nevzbuzovala příliš důvěru.

Celý článek :  PDF (2.1 MB)

Kaple hradu Velešín Kaple hradu Velešín Kaple hradu Velešín

 

     

      

Dnes je: 25.04.2018

Svátek slaví: Marek

Aktuality

Rozpočet SMO 2018
více
Nová výpravná kniha o obci VIDOV - prodej na OÚ
více
Mobilní aplikace Skryté příběhy je určená zvídavým dětem a hravým rodičům
více
Festival Pomalší 24.6.2017 ve Velešíně
více
Veřejné zakázky 2015
více
Závěrečný účet SMO Pomalší 2016
více
Z Velešína kolem Římovské vodárenské nádrže
více
Zelnobraní VIDOV 2016
více
Smlouva o poskytnutí dotace 2016
více
Smlouva o poskytnutí dotace 2016
více
Závěrečný účet SMO Pomalší 2015
více
Návrh rozpočtu SMO Pomalší na rok 2016
více
Výběrové řízení
více
Procházka historickým Velešínem
více
Po stopách koněspřežky v okolí města Velešína
více
První evropská transkontinentální železnice
více
Řemesla a služby na Jihu
více
Hledejte zde volná pracovní místa
více
Stálá expozice v Římovské roubence
více
Prezentační video mikroregionu POMALŠÍ
více
Velikonoce
více
Doudlebský masopust - scénář
více
Masopust
více
20 let Svazku měst a obcí Pomalší
více
Nová ručně malovaná interaktivní mapa Pomalší
více