Živé tradice

Masopust

 

MASOPUST – stále živá tradice

Doba od Tří králů po Popeleční středu se u nás nazývá Masopust. Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Synonymem Masopustu je karneval (z italského carnevale, vlastně „maso pryč“). O masopustních radovánkách u nás se dochovaly písemné zprávy již ze třináctého století. Naši dávní předkové si na bujaré veselí velmi potrpěli, což bývalo mnohdy církvi trnem v oku, hlavně z důvodu pohanské minulosti těchto svátků. Veselil se bohatý i chudý, pán i slouha, mistr i tovaryš a také Čeští králové strojili nákladné masopustní kvasy.

Jistě vás bude zajímat, jak zjistit kdy vlastně Masopust je. V kalendáři vyhledáte úplněk po prvním jarním dnu (21.3.). Pátek po tomto prvním jarní dnu začínají Velikonoce. Od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce odečtete čtyřicet dní a máte datum Popeleční středy, kdy končí Masopust a začíná půst.

Masopustní dny mají své názvy a významy. O Tučném čtvrtku bývala k obědu vepřová pečeně se zelím a knedlíkem a se džbánem piva. Na tučný čtvrtek si každý měl dopřát tolik piva a vepřové, kolik snesl. Pátek a sobota utekli jako sen v očekávání Masopustní neděle. Masopustní neděli se také říkalo „neděle taneční“. Hned po obědě vyhrávali muzikanti na návsi a tím zvali k muzice do hospody. Veselí neubývalo ani v časných ranních hodinách. Následovalo Masopustní pondělí, kdy se pokračovalo v tanci. Byl to tzv. „Mužovský bál“. V kole bylo vidět jen samé ženaté a vdané a svobodná chasa se musela spokojit jen s přihlížením. Vrcholem Masopustu je Masopustní úterý. Tolik očekávaný rej masek je veden masopustní mládeneckou koledou, která u každého stavení zatančí tradiční kolečko pro hospodáře a získá tak štědrou koledu v podobě koblih, vajec, uzeného masa, obilí ale i peněz. Masopust je u nás zakončen Věnečkem – taneční zábavou v místní hospodě, kde je konzumována koleda a utraceny peníze. Následuje Popeleční středa a to už je začátek půstu před Velikonocemi.

Nezbytnou součástí Masopustu jsou také oblíbené koblihy. Měly i svou obřadní úlohu a to jako obětní jídlo, které hospodář vynášel do polí. Na stole nesměly chybět ani boží milosti, klobásy, slanina a pálenka.

Se vznikem pracovního týdne se hlavní masopustní veselí přesunulo na sobotu nebo neděli. V našem regionu Pomalší se můžete Masopustu zúčastnit na mnoha místech a to v Kaplici,  Soběnově, Besednici, Nesměni, Ločenicích, Sv. Jáně, Římově, Doudlebech, Komařicích, Střížově a Plavě.