Rytíři z Gerstnerů

RYTÍŘI Z GERSTNERŮ

František Josef rytíř z Gerstnerů se narodil 22. února 1756 v Chomutově do velice chudých poměrů rodiny řemenáře německé národnosti. Díky svému otci, který mu zařídil hodiny matematiky u příbuzného na venkovské faře, mohl nastoupit na chomutovské gymnázium a potom v roce 1772 na pražskou univerzitu. Na filosofické fakultě v Praze studoval elementární matematiku, vyšší matematiku a astronomii. Během studií si Gerstner přivydělával hrou na varhany a za stravu a ubytování doučoval chovance z kláštera svatého Bartoloměje. Po dokončení filosofie v roce 1777 se krátce učil na inženýrské škole geometrii, fortifikaci a matematiku pro osvojení vyměřování země k zakládání pevností, splavů apod. Poté pracoval tři roky jako geometr při vyměřování lesů a pozemků. V roce 1781 se vypravil do Vídně, aby se zde věnoval studiu medicíny, botaniky a chemie, ale těchto studií zanechal a v roce 1784 byl po tříleté praxi jmenován adjunktem na hvězdárně v Praze. V roce 1785 publikoval astronomickou práci, v níž opravil zeměpisnou délku řady evropských měst. Za tuto práci byl jmenován členem Královské české společnosti nauk. Po penzionování v roce 1832 mu byly ponechány všechny jeho příjmy. Poslední dny svého života strávil u své dcery v Mladějově u Jičína, kde byl také 25. června 1832 pohřben. Nejvyšší poctou jeho osobě bylo udělení Leopoldova řádu v roce 1808 a o dva roky později povýšení do stavu rytířského.

„Jako mladík pozoroval hvězdy na nekonečném nebi, jako muž stanovil vodám přesné zákony a podpořil lidské umění silami přírodními, jako stařec, proslavený mnohou slávou, odešel ke hvězdám.“

Roku 1807 byl F. J. Gerstner zvolen vědeckým ředitelem České hydrotechnické privátní společnosti, pro kterou měl společně se stavebním radou Pakassym vypracovat projekt stavby vodního kanálu mezi Vltavou a Dunajem z Č. Budějovic přes Vyšší Brod do Lince. Po zhodnocení všech starších návrhů zjistili, že jsou nerealizovatelné. Gerstner se ve svém hodnocení zabýval nejen vodní, ale i železniční a silniční variantou. S přihlédnutím k ročnímu objemu přepravy soli mu vyšla nejlépe doprava po železnici. Tuto variantu začal zpracovávat v roce 1821. Koněspřežní trať měla měřit 129 km, s rozchodem 1106 mm a nejvyšším stoupáním 18%. Výstavbu začal o čtyři roky později jeho syn František Antonín Gerstner.

František Josef Gerstner

František Antonín rytíř z Gerstnerů se narodil 17. května 1795 v Praze manželům Františku Josefovi Gerstnerovi a Gabriele z Meyersbachu. Z jeho dalších osmi sourozenců se většina nedožila dospělosti. Když bylo Františku Antonínovi dvanáct let, zemřela mu i matka. Vystudoval na pražské polytechnice. Ve svých dvaceti dvou letech už Gerstner mladší působil jako profesor praktické geometrie a zeměměřičství v polytechnickém ústavu ve Vídni. Tento český inženýr se vydal po stopách svého otce, vynálezce koněspřežky, a v letech 1824 – 1828 realizoval severní úsek trati z Č. Budějovic do Kerschbaumu. Nezabýval se pouze koněspřežkou, ale věnoval se i „objevu 19. století“ – páře, protože chápal, že koním v dopravě bude brzy odzvoněno. Proto v letech 1835 až 1837, již po smrti svého otce, byla pod jeho vedením vybudována první ruská parní železnice z Petrohradu přes Carské Selo do Pavlovska. Přes úspěšný začátek projektu se i v Rusku narazilo na finanční obtíže a začala se tím vzdalovat i naděje na dokončení plánovaných projektů. Podruhé zklamán opouští František Antonín roku 1838 Rusko a jeho poslední cesta směřuje do Spojených států. Chtěl zde získat nové zkušenosti a načerpat sílu pro uskutečnění svého záměru ruské železniční sítě. Již nikdy však Ameriku neopustil. Zemřel 12. dubna 1840 ve Philadelphii na následky zranění z Ruska, kde se při řízení lokomotivy udeřil o železné zábradlí stroje a silně si poškodil hrudník. V roce 1842 vydala manželky jeho záznamy z amerického pobytu pod názvem „Popis cesty Spojenými státy Severní Ameriky“.

„Tak odešel jeden z nejvýznamnějších techniků své doby, průkopník železniční myšlenky, stavitel první železnice na evropském kontinentě u nás v Čechách. Odešel muž, který povýšil svou práci a víru v železnici nad své zájmy osobní.“

František Antonín Gerstner