Pomalší.czTuristický a informační servis

  • Řeka Malše - romantická kráska

    Řeka Malše - romantická kráska

  • Navštěvujeme rádi hrady na Malši

    Navštěvujeme rádi hrady na Malši

  • Každý výlet má mít svůj cíl

    Každý výlet má mít svůj cíl

  • Obdivujeme Koněspřežku

    Obdivujeme Koněspřežku

  • Besednice

    Besednice

  • Borovnice

    Borovnice

  • Bujanov

    Bujanov

  • Doubravice

    Doubravice

  • Doudleby

    Doudleby

  • Heřmaň

    Heřmaň

  • Kaplice

    Kaplice

  • Komařice

    Komařice

  • Ločenice

    Ločenice

  • Mokrý lom

    Mokrý lom

  • Nedabyle

    Nedabyle

  • Netřebice

    Netřebice

  • Nová Ves

    Nová Ves

  • Omlenice

    Omlenice

  • Plav

    Plav

  • Roudné

    Roudné

  • Římov

    Římov

  • Soběnov

    Soběnov

  • Střítež

    Střítež

  • Střížov

    Střížov

  • Svatý Jan nad Malší

    Svatý Jan nad Malší

  • Velešín

    Velešín

  • Vidov

    Vidov


Rytíři z Gerstnerů

RYTÍŘI Z GERSTNERŮ

František Josef rytíř z Gerstnerů se narodil 22. února 1756 v Chomutově do velice chudých poměrů rodiny řemenáře německé národnosti. Díky svému otci, který mu zařídil hodiny matematiky u příbuzného na venkovské faře, mohl nastoupit na chomutovské gymnázium a potom v roce 1772 na pražskou univerzitu. Na filosofické fakultě v Praze studoval elementární matematiku, vyšší matematiku a astronomii. Během studií si Gerstner přivydělával hrou na varhany a za stravu a ubytování doučoval chovance z kláštera svatého Bartoloměje. Po dokončení filosofie v roce 1777 se krátce učil na inženýrské škole geometrii, fortifikaci a matematiku pro osvojení vyměřování země k zakládání pevností, splavů apod. Poté pracoval tři roky jako geometr při vyměřování lesů a pozemků. V roce 1781 se vypravil do Vídně, aby se zde věnoval studiu medicíny, botaniky a chemie, ale těchto studií zanechal a v roce 1784 byl po tříleté praxi jmenován adjunktem na hvězdárně v Praze. V roce 1785 publikoval astronomickou práci, v níž opravil zeměpisnou délku řady evropských měst. Za tuto práci byl jmenován členem Královské české společnosti nauk. Po penzionování v roce 1832 mu byly ponechány všechny jeho příjmy. Poslední dny svého života strávil u své dcery v Mladějově u Jičína, kde byl také 25. června 1832 pohřben. Nejvyšší poctou jeho osobě bylo udělení Leopoldova řádu v roce 1808 a o dva roky později povýšení do stavu rytířského.

„Jako mladík pozoroval hvězdy na nekonečném nebi, jako muž stanovil vodám přesné zákony a podpořil lidské umění silami přírodními, jako stařec, proslavený mnohou slávou, odešel ke hvězdám.“

Roku 1807 byl F. J. Gerstner zvolen vědeckým ředitelem České hydrotechnické privátní společnosti, pro kterou měl společně se stavebním radou Pakassym vypracovat projekt stavby vodního kanálu mezi Vltavou a Dunajem z Č. Budějovic přes Vyšší Brod do Lince. Po zhodnocení všech starších návrhů zjistili, že jsou nerealizovatelné. Gerstner se ve svém hodnocení zabýval nejen vodní, ale i železniční a silniční variantou. S přihlédnutím k ročnímu objemu přepravy soli mu vyšla nejlépe doprava po železnici. Tuto variantu začal zpracovávat v roce 1821. Koněspřežní trať měla měřit 129 km, s rozchodem 1106 mm a nejvyšším stoupáním 18%. Výstavbu začal o čtyři roky později jeho syn František Antonín Gerstner.

František Josef Gerstner

František Antonín rytíř z Gerstnerů se narodil 17. května 1795 v Praze manželům Františku Josefovi Gerstnerovi a Gabriele z Meyersbachu. Z jeho dalších osmi sourozenců se většina nedožila dospělosti. Když bylo Františku Antonínovi dvanáct let, zemřela mu i matka. Vystudoval na pražské polytechnice. Ve svých dvaceti dvou letech už Gerstner mladší působil jako profesor praktické geometrie a zeměměřičství v polytechnickém ústavu ve Vídni. Tento český inženýr se vydal po stopách svého otce, vynálezce koněspřežky, a v letech 1824 – 1828 realizoval severní úsek trati z Č. Budějovic do Kerschbaumu. Nezabýval se pouze koněspřežkou, ale věnoval se i „objevu 19. století“ – páře, protože chápal, že koním v dopravě bude brzy odzvoněno. Proto v letech 1835 až 1837, již po smrti svého otce, byla pod jeho vedením vybudována první ruská parní železnice z Petrohradu přes Carské Selo do Pavlovska. Přes úspěšný začátek projektu se i v Rusku narazilo na finanční obtíže a začala se tím vzdalovat i naděje na dokončení plánovaných projektů. Podruhé zklamán opouští František Antonín roku 1838 Rusko a jeho poslední cesta směřuje do Spojených států. Chtěl zde získat nové zkušenosti a načerpat sílu pro uskutečnění svého záměru ruské železniční sítě. Již nikdy však Ameriku neopustil. Zemřel 12. dubna 1840 ve Philadelphii na následky zranění z Ruska, kde se při řízení lokomotivy udeřil o železné zábradlí stroje a silně si poškodil hrudník. V roce 1842 vydala manželky jeho záznamy z amerického pobytu pod názvem „Popis cesty Spojenými státy Severní Ameriky“.

„Tak odešel jeden z nejvýznamnějších techniků své doby, průkopník železniční myšlenky, stavitel první železnice na evropském kontinentě u nás v Čechách. Odešel muž, který povýšil svou práci a víru v železnici nad své zájmy osobní.“

František Antonín Gerstner

 

 

 

Dnes je: 15.10.2018

Svátek slaví: Tereza

Aktuality

Rozpočet SMO 2018
více
Nová výpravná kniha o obci VIDOV - prodej na OÚ
více
Mobilní aplikace Skryté příběhy je určená zvídavým dětem a hravým rodičům
více
Festival Pomalší 24.6.2017 ve Velešíně
více
Veřejné zakázky 2015
více
Závěrečný účet SMO Pomalší 2016
více
Z Velešína kolem Římovské vodárenské nádrže
více
Zelnobraní VIDOV 2016
více
Smlouva o poskytnutí dotace 2016
více
Smlouva o poskytnutí dotace 2016
více
Závěrečný účet SMO Pomalší 2015
více
Návrh rozpočtu SMO Pomalší na rok 2016
více
Výběrové řízení
více
Procházka historickým Velešínem
více
Po stopách koněspřežky v okolí města Velešína
více
První evropská transkontinentální železnice
více
Řemesla a služby na Jihu
více
Hledejte zde volná pracovní místa
více
Stálá expozice v Římovské roubence
více
Prezentační video mikroregionu POMALŠÍ
více
Velikonoce
více
Doudlebský masopust - scénář
více
Masopust
více
20 let Svazku měst a obcí Pomalší
více
Nová ručně malovaná interaktivní mapa Pomalší
více