Výstavba koňské dráhy

VÝSTAVBA KONĚSPŘEŽKY

Po obdržení privilegia k dopravě zboží a nezakazující přepravu osob ustavil F. A. Gerstner svůj stavební štáb a za své sídlo si vybral zámeček v Římově. Původní představa, že stavbu železnice bude financovat rakouský stát, se ukázala být příliš optimistickou, a tak byl Gerstner donucen hledat silné finanční partnery mezi vídeňskými bankovními domy. Po uzavření potřebných smluv byly 28. července 1825 u Netřebic zahájeny první stavební práce. První vládní kontrola dne 22. listopadu 1825 zjistila, že mosty a náspy v předepsaném úseku 1 míle (7,58 km) nejsou zcela dokončeny, ale že práce probíhají – za překonávání všelijakých překážek kladených stavbě železnice místním obyvatelstvem – již na úseku dlouhém 11,7 km mezi Netřebicemi a Velkými Omlenicemi. Tím se podařilo splnit jednu z podmínek privilegia.

Zámeček v Římově

Zámeček Římov         Strážní domek Netřebice

Další podmínkou privilegia byla zkouška, zda jeden kůň bude schopen utáhnout po kolejích desetkrát těžší náklad než po rovné silnici. Ukázalo se, že jeden kůň je schopen utáhnout dokonce třináctkrát více. Tento výsledek upevnil a zvýšil důvěru v projekt u akcionářů. Stavbu však přesto čekaly nemalé problémy různého druhu. Značným překračováním původně navrženého rozpočtu se prohlubovala finanční krize akciové společnosti, což způsobovalo konflikty stavitele Gerstnera s dělníky, pachtýři i s ředitelstvím. Z nedostatku zkušeností se Gerstner dopustil mnoha chyb, které nebyl ochoten přiznat. Práce také narušoval odpor místních občanů, kteří velmi utrpěli výkupem pozemků pro dráhu a navíc si uvědomili, že budou ošizeni o zisky z přepravy zboží starým formanským způsobem.

Přes to všechno pokročila v létě roku 1827 stavba trati natolik, že úsek z Č. Budějovic do Kerschbaumu byl sjízdný, což ukázala zkušební jízda s přepravou zboží dne 7. září. Jízda byla provedena ve dvou etapách: první den se jelo z Certlova (tedy z Dolního Dvořiště) do Holkova a druhý den z Holkova do Českých Budějovic. I přes tuto úspěšnou zkoušku byly však koncem roku 1827 zastaveny veškeré práce na trati kvůli stále se stupňujícím finančním problémům akciové společnosti  a pozice F. A. Gerstnera jako stavbyvedoucího se stala neudržitelnou. Dne 28. července, po výzvě rady společnosti, předal Gerstner jižní část stavby mladému inženýrovi Matyášovi Schrönererovi, který byl ochoten zlevnit stavbu dráhy požadovaným způsobem. Dne 24. března 1829 rozhodli akcionáři, že se ve stavbě bude pokračovat prozatím do stanice Lest. V dubnu 1829 byl již 63,5 km dlouhý úsek Č. Budějovice – Kerschbaum dokončen a předán k užívání. Až do stanice Lest byla dodržena i Gerstnerem vytyčená trasa a v říjnu roku 1830 bylo císařem Františkem l. schváleno novou cílovou stanicí město Linec.

Stavba klenutých mostků Dřevěný most na kamenných pilířích Výhybka

Stavba klenutých mostků                     Dřevěný most s kamennými pilíři         Výhybka

Stejně tak jako původní trasu, změnil Schrönerer i několik technických principů svého předchůdce, čímž stavbu nejen zlevnil, ale i výrazně zrychlil. Schrönerer zmenšil poloměry oblouků a připustil tak prudké stoupání, že při táhnutí nákladů muselo být použito více koní. Opustil rovněž moderní zásadu neměnit jednou dosaženou nadmořskou výšku a nechal železnici terén kopírovat. Tyto nedůslednosti se později projevily ve větších nákladech na dopravu a později i v nepoužitelnosti trasy pro přestavbu na parní provoz. Pravidelná přeprava zboží na celém úseku byla zahájena 1. srpna 1832 a zkušebně ji před tím projel císařský pár. Jejich vůz řídil kočí a vzadu seděl císařský lokaj.  

 

Násep s kamenným jádrem                  Zářez v terénu                                 Průřez kolejnicí a stoličkou