Krajina podél toku řeky Malše byla osídlena již v mladší době kamenné. Svědčí o tom četné archeologické nálezy rozseté po celém území mikroregionu. Do nejstaršího období patří nálezy v lokalitách severovýchodně od Nesměně a jihovýchodně od Svatého Jana nad Malší. Na tyto nejstarší nálezy navazují další z doby bronzové. Ty se vyskytují na jižně od Roudného, jižně a východně od Vidova, západně od Plava a dále pak v lokalitě mezi řekou Malší a Strádovským potokem ve správním území města Velešína. Další nalezené artefakty patří do doby halštatské a do ranného a vrcholného středověku.

Osidlování podél vodních toků mělo již v dávné minulosti několik důvodů. Řeka byla jedna z prvních dopravních cest, když krajinu tvořily převážně těžko propustné souvislé lesní porosty. Podél těchto toků, v našem případě řeky Malše, vznikaly stezky a první sídliště, osady.

Ke slovanskému osídlení oblasti jihozápadní Čech došlo později než v ostatních částech území Čech a Moravy, tj. v 5. a 6. stol. n.l. K nejstaršímu dochovanému důkazu osídlení v území Pomalší patří hradiště v Branišovicích u Římova, pocházející z 8. stol. n.l. Další důkazem o nejstarším sídlení Slovany je hradiště Doudleby z 9.-10. stol. n.l.

Typickým pro území jihozápadních Čech byl vliv Keltů na přicházející Slovany. Příkladem mohou být Slovanská hradiště, která se velmi podobala Keltským oppidům. Nápadná je i podoba v tvarech zemědělského náčiní.

Význam Doudlebska

Území je přibližně vymezené na severu Č. Budějovicemi, na západě oblastí pod Kletí, na jihu obcí Soběnov a na východě obcí Olešnice. Přibližně od 10. století je tato oblast trvale osídlena Slovanským obyvatelstvem, na jihu tvořilo hranici Doudlebska německé osídlení. Doudleby byly až do založení Českých Budějovic, roku 1265, sídlem knížete a správním, hospodářským a církevním centrem oblasti. Do dnešní doby se tato oblast vyznačuje určitými jazykovými odlišnostmi a přetrvávajícími národopisnými zvyklostmi, např. masopusty. V době vrcholného středověku dochází k postupné roztříštěnosti panských držav. Vzniká řada menších statků a sídel - např. Pořešín, Velešín (hrad), Lomek. V téže době vznikají zámky Římov, Komařice, Omelenička a tvrz Tichá.

Tradice poutí

Obce Doudleby, Římov a Svatý Jan nad Malší patří k vyhlášeným místům tradičních poutí. Patří k nim rovněž Sv. Kámen u Dolního Dvořiště ( ale ten není zařazen do řešeného území). Územím mikroregionu Pomalší procházela koněspřežní dráha České Budějovice - Linec, která měla ve své době nadregionální význam. Její pozůstatky se zachovaly do dnešních dnů a jsou zapsány v seznamu nemovitých kulturních památek.

Řeka Malše

Již v době vrcholného středověku sloužila mj. k plavení dřeva z Novohradských hor do vnitrozemí. V letech 1971 - 1978 dochází k výstavbě přehradní nádrže Římov na této řece. Z ní je v současné době zásobována většina Jižních Čech pitnou vodou