Rozhledna na Hradišťském vrchu

Téměr 30 metrů vysoká vyhlídka byla vystavěna na vrchu na místě kde se původně nacházelo pravěké opevněné hradiště. Rozhledna má dřevěnoocelovou konstrukci. Jejím autorem je brněnský architekt Pavel Jura. Hradišťský vrch má nadmořskou výšku 774 m.

Z vyhlídky budou za dobrého počasí dobře viditelné Alpy, směrem k Lipnu Plechý, Vítkův kámen, Kleť a směrem do vnitrozemí Budějovická kotlina, Novohradské hory a Soběnovská vrchovina.

Autor návrhu rozhledny vycházel z krajiny regionu, keltské symboliky i místní historie. „Řada keltských symbolů vznikla rotací. Vycházel jsem také z působení rodu Rožmberků, který místní kraj zásadně proměnil. Ve znaku měl pětilistou růži, která geometricky představuje pentagram. Tento starý symbol je základem rozhledny. Obvodový plášť tvoří pentagramy z modřínových trámů.“ (architekt Pavel Jura)

Rozhledna je přístupná veřejnosti od 23. března 2019. 

Svazek obcí a měst Pomalší chystá ve spolupráci s Klubem českých turistů vyznačit odbočky ze současných tras k rozhledně.

Video k zahájení provozu rozhledny zde

Přírodní park Poluška byl vyhlášen Okresním úřadem Český Krumlov dne 23. srpna 1999 a potvrzen Radou Jihočeského kraje dne 6. dubna 2004. Posláním přírodního parku Poluška je ochrana krajinného rázu horského hřbetu mezi Vltavou a Malší. Přírodní a estetická hodnota zdejší krajiny je tvořena takřka nedotčeným lesním ekosystémem, lučními ekosystémy, mezemi a remízky, porosty dřevin a dochovanou tradiční architekturou obytných a hospodářských stavení, vísek a samot.

Území

Má rozlohu 21,53 km² a nachází se v okrese Český Krumlov na katastrálních územích Přídolí, Malčice-Osek, Zahrádka, Zahrádka u Omlenic, Omlenice, Střítež u Kaplice a Věžovatá Pláně.

Jeho jihozápadní hranici tvoří silnice III. třídy č. 1572 mezi Přídolím a Omleničkou. Z Omleničky se pak hranice stáčí k severu do Rejt u Stříteže souběžně se železniční tratí České Budějovice – Summerau ve vzdálenosti zhruba 1 km od ní. Dále pokračuje západním směrem přes Střítež, Dolní Pláni, Věžovatou Pláni, Sedlici až k Přídolí.

Horopis

Území Přírodního parku Poluška náleží do geomorfologického podokrsku Rožmitálská vrchovina v Šumavském podhůří s nejvyššími vrcholy Poluška (919 m n. m.), Kraví hora (909 m n. m.) a Hůra (799 m n. m.)

Geologie

Geologický podklad je vesměs tvořen dvojslídnými svorovými rulami a svory kaplického typu moldanubika.

Vegetace a fauna

Střídání lesních porostů s malými loučkami, políčky, mezemi a remízky v nižších partiích Polušky umožnilo reintrodukci některých ohrožených druhů živočichů. Kupříkladu tetřívek obecný obýval toto území až do změn krajiny způsobených intenzívním zemědělským hospodařením ve 2. polovině 20. století. Doložen je opětovný výskyt rysa ostrovida. K druhům, které tuto oblast patrně nikdy neopustily, patří jeřábek lesní.

Turistika

Přes svoji malebnost a přírodní zachovalost patří Poluška ve srovnání se známějšími oblastmi jihovýchodní Šumavy k turisticky opomíjeným lokalitám s málo vyvinutou strukturou turistických služeb. Postupně však vzrůstá zájem pěších a cyklo− turistů, kteří nemají vysoké nároky na poskytované služby a spokojí se např. s noclehem na rodinné farmě. Výchozími místy do oblasti Polušky jsou především obce Omlenice a Věžovatá Pláně, které spojuje červeně značená trasa míjející v nevelké vzdálenosti vrchol Polušky. Z Věžovaté Pláně do Zahrádky pak vede cyklotrasa č. 1200.

Jsou přírodní památkou nacházející se na severozápadním svahu vrcholu Velký kamen(753 m) , na východním okraji obce Besednice. je součástí Přírodního parku "Soběnovská vrchovina". Důvodem ochrany jsou zemědělské a lesní kultury na vltavínonosných štěrcích.

Bohaté naleziště vltavínů, které je součástí tradičně využívané krajiny. Předpokládá se, že tato oblast představuje původní dopadovou zónu vltavínů s minimálním transportem po dopadu a uložení. Více o lvltavínech zde.

Jsou geomorfologickým podokrskem v severovýchodní části Soběnovské vrchoviny. Novější členění je jako podokrsek zařadilo do nově vymezeného okrsku Kohoutská pahorkatina.Jedná se o výrazný hřbet, který je ze všech stran omezený zlomovými svahy. V geologické stavbě převládají žuly a granodiority. Nejvyšší horou je Kohout (870 m ), druhým nejvyšším vrcholem je Vysoký kámen (865 m ) nazývaný též Slepice a Besednická hora (753 m ).

Slepičí hory lákají svou malebnou scenérií k pěší i cyklistické turistice a k úspěšnému houbaření.

Pramení pod jménem Maltsch v Rakousku na severovýchodním úbočí hory Viehberg u obce Sandl, v úseku 22 km tvoří státní hranici s Rakouskem a u Dolního Dvořiště definitivně vstupuje na území Česka. Na českém území řeka protéká Soběnovskou vrchovinou, v níž vytváří hluboce zaříznuté, místy až kaňonovité údolí, Kaplickou brázdou a Českobudějovickou pánví. Z obcí a měst kterými protéká jsou to například: Rychnov nad Malší, Kaplice, Římov, Doudleby, Plav, Vidov, a Roudné. Malše ústí do Vltavy v centru Č.Budějovic, v nadmořské výšce 385 m. Celková délka je 96 km (z toho 89,3 km v Česku). Plocha povodí měří 979,1 km² (z toho 869,23 km² v Česku).

Průměrný roční průtok na hydrologické stanici Roudné je 7,26 m³/s, čemuž odpovídá průměrný roční stav 50 cm. Nejvyšší zaznamenané vodní stavy na této stanici byly 500 cm 14.března1940, 465 cm 13. srpna 2002, 450 cm 17. července 1941, 446 cm 9.července 1954 a 414 cm 21. července 1959.

Významnější přítoky jsou, na lévé straně Felberbach, na pravéstraně Kabelský potok, Tichá, Kamenice (11,5 km), Černá (26,5 km), Stropnice (54 km), Zborovský potok (12 km).

U Římova byla na Malši vybudována vodní nádrž Římov, sloužící jako zdroj pitné vody pro Českobudějovický region.

V minulosti byla tato řeka využívána ke splavování metrového dříví a voroplavbu k čemuž sloužily i dochované jezy Římov (výška 1,8 m), Hamr (výška 1,6 m), Doudleby (výška 0,6 m), Plav (výška 1.8 m), Vidov (výška 1,7 m), U Špačků (výška 0,8 m), Velký jez Č.Budějivice (výška 2,7 m), Malý jez Č.Budějovice (výška 1,7 m ).