"Berkův můstek"

Tento můstek přes mlýnský náhon byl postaven v roce 1823. Jeho mostní konstrukce je poslední tohoto typu dochovaná na Českobudějovicku.

Délka předmostí je 5,20 m a volná šířka mostu 4,80 m. Nosnou konstrukci tvoří cihlová segmentová klenba tloušťky 45 cm. Výška mostu je 2,45 m nad terénem.

Oprava můstku po zničujících povodních 2002 byla provedena v roce 2003 na základě doporučení NPÚ v Č. Budějovicích a s příspěvkem z Programu obnovy venkova. Klenutý můstek dotváří charakter obce Plav a je perlou na náhrdelníku turistických zajímavostí v regionu Pomalší.

Most přes řeku Malši z Blanska do Kaplice

Osada Plav spravovala dřevěný most přes řeku Malši již od roku 1876. Most však, dílem přírodních živlů, vzal za své 24. 1. 1900. Za starostování Jana Erharta z č.p. 11, byla u okresního výboru iniciována stavba okresní silnice z Č. Budějovic až k prozatímnímu dřevěnému mostu. Od té doby starostové jednali o stavbě mostu již modernějšího, pevného. Stavět se začalo až zjara 1912 za starosty Jana Šaura. Budování bylo dokončeno 1. Dubna 1913 a dva nové mosty se začali užívat 1.července  1913. O jméně hlavního mostu bylo rozhodnuto již 11. února 1911 při schůzi obecního výboru. Bylo rozhodnuto, že se most bude jmenovat: Jubilejní most císaře a krále Františka Josefa I.

Po ničivých povodních v roce 2002 byly Plavské mosty zevrubně rekonstruovány za značného finančního přispění státu ale i za pomoci jiných subjektů a veřejných sbírek.   

Železobetonový most s předpjatou mostovkou přes vodní nádrž Římov v lokalitě zvané „U Kozáků“. Byl postaven v roce 1979. Jeho projektantem byly Stavby silnic a železnic Praha. Je jedním z nejdelších mostů v České republice.Přes údolí Malše bylo nutno vybudovat 256 metrů dlouhý železobetonový most ve výšce až třicet tři metry. Bylo použito mimořádně zvlášního způsobu stavby pomocí vysunované mostní konstrukce. Nejprve se postavilo posuvným bedněním 5 pilířů, na břehu se vybetonovala do formy 22,5 metru dlouhá lamela s ocelovou výstuží, vysunula se nad údolí a přibetonovala se lamela další. V dřívějších obdobných případech se v údolí stavěly ještě mezipodpory, jejichž stavba byla však nákladná, a tak u římovského mostu bylo použito vysokého pylonu s táhly nad vysunovanými lamelami komůrkového průřezu. Lamely byly 3 metry vysoké, v horní části 9 a v dolní 4 metry široké, a tedy velmi těžké. Pylon s táhly zabraňoval, aby se lamela na svém konci při vysunování prohnula, a dokonce pylon sám (automaticky) případný průhyb vyrovnával. Lamelu - nebo též nosník - bylo třeba vysunout správně nejen výškově, ale také směrově - a o to se staral laserový paprsek procházející celou konstrukcí a automaticky opravující případné odchylky. Římovský most má šest polí po 45 metrech a mostovka má pětiprocentní spád. Všechny lamely byly uloženy s přesností ? 1 mm. Celé zařízení bylo vyvinuto v pražském podniku Stavby silnic a železnic.

Jedná se o most přes řeku Malši na silnici z Besednice do Pořešína a patří k našim nejstarším betonovým mostům. Pochází z roku 1912

V historii přes most vedla důležitá třeboňsko-holkovská komunikace spojující Třeboň, Ledenice, Strážkovice, Římov a Holkov, která je hojně využívána dodnes. Původní dřevěný most byl v roce 1852 nahrazen novým, taktéž ještě dřevěným pouze s kamennými pilíři. Již  v 60. letech 19. století byl ale ve velmi špatném stavu a bylo jednáno o stavbě bytelnějšího. V roce 1869 došlo ke stavbě nového kamenného mostu se třemi oblouky financovaného českobudějovickým okresním úřadem v hodnotě 800 zlatých. Do provozu byl uveden 1. října 1869 a do začátku 20. století se zde vybíralo mýto. Dnes je tento kamenný most významná technická památka po rekonstrukci, která si určitě zaslouží vaši pozornost.

V překrásné přírodě nedaleko Besednice se nachází rozhledna Slabošovka, ze které je možno pozorovat nejen Blanský les, ale také Slepičí hory, Novohradské hory, Šumavu, České Budějivice a při dobré viditelnosti také Alpy.

Pro veřejnost otevřená telekomunikační věž s rozhlednou vznikla zásluhou společnosti T-mobile jako čtyřhranná ocelová stavba. Nachází se v nadmořské výšce 624 metrů a byla otevřena v roce 2002. Na rozhlednovou plošinu ve výšce 24 metrů se dostanete po 120 schodech. Celková výška rozhledny je 35 metrů.

Z obce Besednice můžete na rozhlednu dojít asi kilometr dlouhou cestou, která je značená zelenou turistickou značkou. Věž je volně přístupná po celý rok.

Čapkův most

Doudleby byly vždy sužovány přívaly velké vody, která znemožňovala přebrodit se s hospodářskými vozy na druhý břeh. Všichni rolníci z Doudleb měli své pozemky za řekou a spojení mezi Doudleby a Straňany zajišťovala dřevěná lávka v místech pod dnešním mostem, kterou podepíraly tři zděné pilíře. Jestliže povodeň či „dřenice“ (ledové kry plující na jaře po řece) lávku odnesly, nebyl přechod vůbec možný. Stavba mostu byla však finančně nákladnou záležitostí, proto byl v roce 1905 založen „mostní spolek“. Sdružoval většinu občanů z Doudleb a Straňan, kteří platili pravidelné finanční příspěvky na postavení mostu přes řeku Malši. Jeho předsedou byl František Miroslav Čapek z Českých Budějovic, místopředsedou rolník Josef Burda z Doudleb č. p. 10.
F. M. Čapek byl poštovní úředník a později inspektor. Narodil se 27.1.1873 v Lišově. Původním povoláním učitel, který působil také v sousedním Střížově, kde roku 1894 objevil kamennou křtitelnici, v které byl dle pověsti křtěn Jan Žižka. Zasloužil se také o vybudování pomníku rychtáři Janu Kubatovi u Zbudova. Dne 28. října 1918 zachytil jako první telefonickou zprávu o samostatnosti Československa a symbolicky shodil rakouský znak z průčelí poštovního úřadu v Českých Budějovicích. V roce 1919 byl jmenován českobudějovickým archivářem. Zabýval se historií, napsal mnoho novinových článků i knih. Často dojížděl do svého letního bytu v Doudlebech v domě č. 49 nad kopcovitým pozemkem, kde stávala obecní cihelna. Tento pozemek Čapek koupil a dodnes se nazývá celý kopec Čapák. Již v roce 1906 byl jmenován čestným občanem obce. Zemřel 27. února 1946.
Díky svému vlivu získal F. M. Čapek pro stavbu mostu krajskou, zemskou i státní finanční podporu. Stavba byla zadána firmě Jindřich Bubla a začalo se s ní 20. března 1928. Dne 25. srpna 1929 se konala v Doudlebech velká slavnost k otevření nového mostu, který byl nazván podle toho, který se o něj nejvíce zasloužil – Čapkův most. Na věčnou upomínku je na mostě upevněna pamětní bronzová deska.

Muzeum Roubenka

Jedná se o muzeum s expozicí modelů vláčků. Muzeum má připomínat bývalou koněspřežní železnici z Českých Budějovic do Lince a jejího projektanta Františka Antonína Gerstnera, který měl na římovském zámku projekční kancelář. Funkční makety vláčků zajistil německý rodák žijící dnes v Římově. Muzeum se nachází ve své původní roubené budově, která je jednou z nejstarších místních staveb. Její zrod se datuje od roku 1610

     K  obci Plav se váže  významná technická památka.V souvislosti s regulačními pracemi na řece Malši, která obcí protéká, byla v roce 1895-1896 postavena železná lávka na vysokých kamenných pilířích. K této lávce byla přidělána železná vrata tzv. "rechle ". Jsou to stavidla používaná k zachycení plaveného dříví při voroplavbě. Dřevo se plavilo z buqoyských lesů u Nových Hradů do Českých Budějovic.Tuto náročnou stavbu provedl hraběcí inženýr Augustin Procházka za 30000 zlatých.

Zdrž na plavení dřeva - tzv.rechle byla, v roce 2007, prohlášena za kulturní památku a zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek ČR, jako jediná svého druhu v jižních Čechách.

Projekt železnice vznikl v hrubých rysech již na konci roku 1807. 31. března 1808 jej PhDr. František Josef Gerstner představil jako alternativu k plánovanému vodnímu kanálu mezi Vltavou a Dunajem. Vzhledem k složité politické situaci v Evropě byla realizace projektu odložena. F. J. Gerstner byl nakonec vyzván k jeho realizaci, ale ten místo sebe doporučil syna Františka Antonína.

Sedmého září 1824 obdržel Gerstner mladší císařské privilegium ke stavbě a provozování železné dráhy, které popustil v roce 1825 vídeňským bankovním domům. Ještě téhož roku, 28. července, začaly stavební práce u obce Netřebice. 30. září 1828 byla zahájena přeprava v úseku České Budějovice - Kerschbaum. V této době však již stavbu železnice vedl Matthias Schonerer. 1. srpna 1832 byl zprovozněn celý úsek České Budějovice - Linz. V květnu 1836 získala železníční společnost povolení k přepravě osob. Ta však v menší míře provozována od samého počatku.

18. srpna 1868 byla slavnostně zahájena přestavba železnice na parní provoz. Historickým datem zanikající koněspřežky se stal 15. prosinec 1872, kdy v úseku Urfahr - Lest vyjel poslední vlak tažený koňmi.

Na české straně ve směru od Českých Budějovic byly zřízeny dvě přepřažní stanice severního úseku koňské dráhy Č. Budějovice  - Linc. Přepřažní stanice Holkov a druhou byla stanice Bujanov.

Krátkou reportáž o koněspřežní železnici najdete zde

Přepřažní stanice HOLKOV

Stanice byla zřízena v zájezdním hostinci Veselka kde se v součesné době připravuje živá expozice formanské dopravy s dobovým hostincem, Penzion "Koňská dráha" býval kočárovnou a poblíž něho je stále zřejmý původní zářez koňespřežné  železnice s několika zachovalými kamennými mostky. V městském muzeu ve Velešíně najdete model znázorňující koňespřežný provoz. Více 

MUZEUM Velešín - červenec a srpen denně, květen, červen, září  soboty a neděli od 9 do 12 hodin a od 13 do 16 hodin. V jiném termínu domluva na tel.: 725 919 382, info@pomalsi.cz

Přepřažní koláčová stanice BUJANOV

Původně byla vystavěna dřevěná budova v roce 1826. K vystavění zděná budovy došlo v roce 1837. Svému účelu sloužila stanice až do roku 1870. V těsné blízkosti staniční budovy, bylo otevřeno, díky aktivitě Obecního úřadu v Bujanově, malé muzeum. Více

MUZEUM Bujanov - od května do října každou sobotu a neděli od 9 do 12 hod. a od 13 do 16 hod. V jiném termínu domluva na tel.: 380 327 054, e-mail: obecbujanov@guick.cz

ÚV Plav - je srdcem Vodárenské soustavy Jižní Čechy. Projektovaný výkon je 1.450 l /s. Zkušební provoz začal v r. 1982. Pitná voda je z ÚV Plav dodávaná do ( bývalých okresů) Českých Budějovic, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Písku, Prachatic, Strakonic a Tábora. Toto představuje zásobování více než dvou třetin obyvatel Jihočeského kraje.

Místo: Plav 

VD Římov má sypanou kamenitou hráz na řece Malši , jejíž výška nade dnem je 47,50 m, šířka koruny 6,75 m a délka hráze je 290,0 m. Celkový objem nádrže je 33,80 mil.m3, délka vzdutí 13 km a zátopová plocha je 210 ha. Odběr vody pro ÚV Plav je sdruženým objektem z něhož je možné odebírat jednak vodu pro pitné účely z několika různých výšek ( povolené maximum 1,48 m3/s ) jednak vypouštět vodu pro asanační průtok do Malše. Tento asanační průtok je regulovaně vypouštěn přes dvě turbiny (max.výkon 2 x 500 kW ). Rozsah regulovaného průtoku je 0,65 - 3,5 m3/s. Surová voda je odváděna do ÚV Plav přívodním řadem DN 1400 mm v délce 7362 m. Před ÚV Plav je surová voda zaústěna do elektrárny ( max.výkon 600 kW) a odtud odtéká do úpravny vody. Dvě spodní výpustě DN 1600 mm s max. kapacitou průtoku 2 x 41,4 m3/s. Přehradní těleso je opatřeno korunovým přelivem o třech polích se segmentovými uzávěry s max. kapacitou 3 x 141 m3/s. Zpracovatel projektu je HDP Praha, GD stavby Vodní stavby s.p. Sezimovo Ústí, provozovatel Povodí Vltavy. 

Místo: Římov

Gravitační zděná kamenná hráz, vybudovaná v roce 1925 na říčce Černé poblíž obce Soběnov. Hlavním účelem byla akumulace vody pro hydroelektrárnu a ochrana toku před povodněmi. Původně byla hráz opatřena dvěma přelivy, přičemž zbývající část hrázního tělesa byla sypaná, ale při velkých povodních v roce 2002 se sypaná část protrhla. Při rekonstrukci z roku 2005 byla zemní část nahrazena betonovým blokem, obloženým kamenem.

Místo: Soběnov, Kaplice