Záměr, projekt a realizace

ZÁMĚRY VZNIKLÉ PŘED RELIZACÍ STAVBY KONĚSPŘEŽKY

Pramyšlenkou pro vznik první mezinárodní železnice na světě byla úvaha o propojení Dunaje s Vltavou pomocí plavebního kanálu. U zrodu této myšlenky stál římský císař a český král Karel IV. již v roce 1375. Koncem 16. století se spojením obou toků zabýval stavitel Tomáš Seeauer, avšak bouřlivá doba před třicetiletou válkou nebyla jeho projektu nakloněna. V 18. století, kdy se z Lince a Freistadtu do Českých Budějovic přepravovala především sůl, ale i další zboží a suroviny, přišel Adalbert ze Sterndahlu se zajímavým návrhem: vytvořit vodní kanál spojující Mauthausen s Grienem a pokračovat dále kvalitní novou silnicí.

V roce 1807 byla ve Vídni založena obchodní „Česká hydrotechnická privátní společnost“, která se měla zabývat nejvýhodnějším vodním spojením mezi Vltavou a Dunajem. Jejím předsedou se stal A. I. Lobkovicz a vědeckým ředitelem byl zvolen František Josef rytíř Gerstner. Ten shrnul výsledky svého putování na jih Čech a do Lince, přičemž došel ke zjištění, že výškový rozdíl mezi Lincem a Vyšším Brodem je tak velký, že by bylo nutné postavit 243 nákladních zdymadel. Proplutí celé trasy by trvalo 51 hodin, což by bylo asi šestkrát déle, než by trvala přeprava po silnici. Na základě těchto poznatků a odhadu mnohamilionových nákladů na stavbu dospěl k závěru, že stavba kanálu by byla neúnosným podnikem. Místo toho navrhl Gerstner výstavbu nové „železniční silnice“ s několikanásobně nižšími pořizovacími náklady. Měla vést z Lince k Jáchymovu mlýnu poblíž Vyššího Brodu. Odtud chtěl splavnit Vltavu do Českých Budějovic vyhloubením kanálu přímo v řečišti Vltavy a pokračovat tak až do Prahy. Českobudějovická obchodní a živnostenská komora však zamítla žádost o udělení práva k zahájení přípravných prací.

Dobové vyobrazení  Staniční budova  Strážní domek

Dobové vyobrazení                            Staniční budova                                 Strážní domek

PROJEKT A REALIZACE KONĚSPŘEŽNÍ ŽELEZNICE

Po uzavření dohody deseti států o svobodné labské plavbě v roce 1819 bylo rakouské vládě uloženo propojit Labe a Dunaj „vodní cestou nebo železnou silnicí“. O rok později byl tímto úkolem pověřen František Josef Gerstner. Ten ale kvůli svému vysokému věku doporučil svého syna Františka Antonína, jenž se s nadšením vrhl do práce. Podnikl cestu po kraji, kudy měla železnice vést. Vydal se na dlouhou plavbu z Vyššího Brodu až do Hamburku a v roce 1822 odjel na cestu do Anglie, aby se tu seznámil s provozem zdejších železnic. Nejvíce se zde zaměřil na překonávání terénních překážek a výškových rozdílů. Trať z Českých Budějovic do Leopoldschlagu měla překonat na 64,5 km výškový rozdíl 328 m. Jako první na světě tehdy stanovil zásadu, „že železnice z Českých Budějovic bude až ke svému nejvyššímu bodu vedena horizontálně nebo v neustálém stoupání tak, aby v žádném případě neztrácela již jednou dosaženou nadmořskou výšku“.

Mapa dráhy Stanice Veselka Trasa dráhy v Holkově Kamenný mostek u Plavků

Mapa dráhy        Stanice Veselka                                Trasa dráhy v Holkově         Kamenný mostek u Plavků